neděle 24. srpna 2014

!!!!!! DŮLEŽITÉ INFO !!!!!!

Zdravíme,

pořádně nevíme jak začít, takže to vezmeme rychle a stručně. Protože Haniss nemá čas na překládání a přidávání dílů, After se svěřuje do rukou YukiShyme. Ta ale nebude přidávat sem na blog, ale už jen na wattpad. Je to z toho důvodu, že Dommie má jeden účet na google a na něm více blogů, včetně svého osobního, a nevěří YukiShyme ani ostatním slečnám natolik, aby jim řekla své heslo. Vše tedy bude probíhat na wattpadu a po pár týdnech se smaže celý tento blog. Pokud teda chcete číst After dál, dejte si do záložek TENHLE odkaz a nebo si jednotlivé přeložené 'knížky' Afteru přidejte do své knihovny na wattpadu.

Vzhledem k tomu, že tedy Haniss končí s překladem, připravila si pro vás takové menší rozloučení....

Já opravdu nevím, co říct jiného, než snad jen, že se vám strašně strašně moc omlouvám, moc se na mě nezlobte a buďte na nové překladatelky hodné, buďte trpělivé. Snad se holkám bude dařit lépe. Tak třeba někdy v budoucnu, třeba se mi vrátí chuť k překládání, nebo se třeba někdy potkáme i venku, hah:D:) Mějte se krásně, Haniss x

A tím tedy informační článek končí. Doufáme, že vám tahle změna nebude vadit a jestli ano, tak ji překousnete a budete dál naši věrní čtenáři.

Mějte se hezky, váš After team.

♥ wattpad ♥ twitter

úterý 29. července 2014

Kapitola 178.

Přeložila YukiShyme x
Po dlouhé době všichni! A zároveň přivítejme novou překladatelku! Snažím se dát znovu věci do pořádku, pravděpodobně vám příště představím ještě jednu:) Užijte si díl, snad vás nepřešla chuť, i když bych to chápala. Haniss x


Harry's POV.
"Jen mě teď poslouchej, okej?" žádám.
"Proč teď?" zeptá se, dívá se z okna.
Pořád nemůžu uvěřit, že je semnou v autě, ne že bych jí dal moc na výběr.
"Protože... protože mi chybíš." přiznám.
"Já ti chybím? Chceš říct že žárlíš že jsem byla se Zaynem. Nechyběla jsem ti dokud mně dnes večer nevyzvedl. Jsi plný žárlivosti, ne lásky."
"To není pravda, tohle s tím nemá nic společnýho." Má toho s tím společnýho hodně, ale bez ohledu na to mi chyběla.
"Nemluvil jsi semnou celý večer, pak jsi přišel ven a řekl mi že jsi byl příliš zaneprázdněný abys semnou mohl mluvit. To není to co děláš když ti někdo chybí." poukáže.
"Lhal jsem."
"Ty? Lhal? To se nikdy nestalo." Dnes večer je divoká.
Zhluboka jsem se nadechl abych se ujistil že neřeknu něco co by to udělalo horší.
"Neměl jsem telefon to za prvé a šel jsem zpátky domů do Anglie."
"Ty co?"
"Šel jsem do Anglie vyčistit si hlavu. Nevěděl jsem co dělat." Vysvětlím.
"Neodpověděl jsi na moje hovory."
"Já vím Ignoroval jsem je a omlouvám se za to. Chtěl jsem ti zavolat ale nemohl jsem se donutit a když jsem se opil, zničil jsem si telefon."
"Kvůli tomu se mám cítit líp?"
"Ne... ale je to důvod který mi v ten čas dával smysl a pořád dává. Chci aby jsi byla šťastná, Tesso."
Nic neřekla, znovu se dívala z okna a já znovu hledal její ruku ale ona ji dala pryč.
"Nedělej to," řekla.
"Tess..."
"Ne, Harry! Nemůžeš se jen tak objevit po jedenácti dnech a vzít mě za ruku. Jsem nemocná z chození v kruzích s tebou. Konečně jsem se posunula a nebrečím a ty se pak objevíš a snažíš se mě dostat zpátky. Děláš to pořád od doby co jsem tě potkala a jsem z toho nemocná. Pokud se o mě staráš, měl by ses to snažit vysvětlit." Můžu říct, že se snaží nebrečet.
"Snažím se to vysvětlit teď." Připomenu jí, moje nasrání roste jak se blížíme na příjezdovku mýho otce. Snaží se otevřít dveře, ale já je zamčel.
"Nemyslíš vážně, že se mě snažíš zamčít s tebou v autě. Jednoduše jsi mě donutil opustit Zaynův dům! Co to s tebou je?!" začíná řvát.
Na mojí obranu můžu říct, že je tvrdohlavá a nebude poslouchat cokoliv jí řeknu,
Zmáčkla tlačítko na odemčení a vystoupila z auta.
"Tesso! Kurva Tesso, jen mně poslouchej!" Řvu ve větru.
"Chceš abych tě poslouchala ale nic neříkáš!"
"Protože nechceš sklapnout!"
Pokaždé končíme v křičící hádce. Potřebuju ji nechat mě seřvat a přijmout to než řeknu něco čeho budu litovat. Fakt že je v jeho zasraným oblečení... držím  svůj tep pod kontrolou.
"Omlouvám se, okej? Jen mi dej dvě minuty bez přerušování, prosím?"
Odpověděla mi kývnutím a skřížením jejich rukou, čekala až začnu mluvit.
Sníh padal dolů a já vím, že jí je zima ale musím s ní mluvit teď nebo ještě změní názor.
"Odešel jsem do Anglie potom co jsi se v noci nevrátila. Byl jsem nasranej.  Byla jsi tak zatraceně.. a já jen..." Otočila se ke mě zády a šla po cestě k domu.
Kurva.
Jsem na hovno při vysvětlování.
"Vím, že to nebyla tvoje chyba, lhal jsem ti a omlouvám se!" Zařvu, doufám že se otočí.
Udělala to.
"Není to jen o tom, že jsi lhal. Je v tom víc než jen tohle." Řekne mi Tessa.
"Tak mi to řekni, prosím."
"Je to o tom že jsi semnou nezacházel tak jak jsi měl. Nikdy jsem nebyla na prvním místě, pořád to bylo o tobě. Tvoji kamarádi, tvoje párty, tvoje budoucnost. Nemohla jsem o ničem rozhodovat a kvůli tobě jsem se cítila jako blázen když jsi řekl že sem šílená kvůli svatbě, fakt že je ti jedno co chci pro sebe a svoji budoucnost. A ano, jednou se chci vdát, ne nějak brzo ale potřebuju jistotu. Víš jaká jsem a stejně jsi chtěl abych s tebou šla do světa kde nikoho neznám." Je v koncích s dechem když končí svoji řeč a já jdu o pár kroků blíž k ní. Má pravdu, vím že má. Jen nevím co s tím.
"Já vím, myslel jsem že to budeme jen my dva a ty bys..." koktám.
"Že bych co?"
"Že bys chtěla míň odejít."
Nepřišlo to.
Místo toho začala brečet.
"Nevím jak dokázat jak moc tě miluju, Harry. Vždycky když jsi mi ublížil, vrátila jsem se a odpustila ti všechny věci které jsi mi provedl. Vzdala jsem vztah s mojí matkou a ty jsi  pořád nejistý." Potichu si utřela slzy.
"Nejsem nejistej." Řeknu.
"Vidíš? tohle je to proč to nikdy nebude fungovat. Tvoje ego je pořád v cestě." Brečí.
"Nenechám svoje ego v cestě při sračkách! I kdyby moje ego je teď hezky správný protože jsem tě našel v Zaynový posteli." zalapám.
"Vážně to teď vytahuješ?" Vyzívá mě.
"Kurva, jo. Chováš se jako.." Zastavím sám sebe a ona ucukne před slovy o kterých ví, že je chci říct.
"Do toho, Harry, řekni to." Ona je ta nejvíc rozzuřená ženská na světě ale kdybych ji kurva tolik nemiloal...
"Jdu dovnitř, je mi zima a zachvíli vstávám do školy." Řekne a znovu jde k domu.
Následuju ji po cestě k domu a dívám se na ni jestli si vzpomene, že si zapomněla peněženku v autě.
"Zavolám Liamovi, nemám klíče." Řekne spíš pro sebe.
"Můžeš jít domů?" navrhuju.
"Ne."
"Jsem nasranej, okey? uznávám. Nemůžu si pomoct. Víš že jsi pro mě moc dobrá."
"Ne, nejsem. Jsme stejní, pamatuješ?" Dívá se do země.
"Nejsme. Ale jsem s tím v pohodě tak dlouho jak budeš ty. Omlouvám se za všechno a vím že si myslíš, žes mi nechyběla nebo že se o tebe nestarám když jsem tě nekontaktoval, ale není to pravda. Hodně jsi mi chyběla. Bylo to absolutní peklo bez tebe a nemohl jsem vydržet další den..." Vysypu ze sebe.
Tessa's POV.
Moje srdce se zastaví při slovech která opouští jeho ústa. Je v tom hodně dobrý.
"Lžeš. Děláš to vždycky." Řeknu.
"Ne, nelžu. Je to pravda. Uznávám, že první dny nebyly tak špatný. Byl jsem moc nasranej a nechtěl sem bejt nikde poblíž tebe protože jsi přeháněla ale pak jsem si uvědomil že mě to děsí. Vím že jsem se k tobě nechoval jak sem měl. Nevím jak miloval někoho jinýho kromě mě, Tess. Snažím se tak jak můžu... okey, nesnažil jsem se tak moc, ale odteď budu. Slibuju."
Už jsem tyhle slova slyšela tolikrát.
"Už jsi to říkal."
"Já vím ale tentokrát to tak myslím. Po tom co jsem viděl Natálii já..."
Natálii? Moje břicho se stáhlo.
"Viděl jsi ji?"
Miluje ho pořád? Nebo nenávidí? Zničil její život?
"Jo, viděl jsem ji a mluvil s ní. Je těhotná."
Oh můj bože.
"Roky jsem ji neviděl, Tess." Čte mi myšlenky.
"Je zasnoubená a je šťastná, řekla, že mi odpustila a že je šťastná protože je zasnoubená, nebo nějaký takový sračky ale doopravdy mi to otevřelo oči." Stál o pár kroků blíž ke mně, zase.
Moje nohy i ruce jsou strnulé chladným vzduchem a jsem rozzuřená na Harryho, víc než naštvaná. Mám zlomené srdce. Vrátil se zpátky a je to vyčerpávající. Teď mi tu říká o svatbě a já nevím co si myslet.
Neměla jsem ho opustit, moje mysl si to uvědomila už dřív.
"Co jsi to řekl?" ptám se.
"Že jsem si uvědomil jaký mám štěstí, že tě mám, že mě podržíš i přes všechny sračky co jsem ti udělal."
"Měl sis to uvědomit dřív. Pořád jsem tě milovala víc, než ty mě a..."
"To není pravda. Miluju tě víc než kdo kdy miloval jinýho člověka. Taky sem si prošel peklem, Tesso, cítil sem se nemocnej bez tebe. Nemohl jsem jíst. Vím že to zní jako sračky. Dělal jsem to proto aby ses mohla posunout dál." Vysvětluje.
"To nedává žádný smysl." Dávám si svoje vlhké vlasy pryč z obličeje.
"Jo, dává. Dává to smysl. Myslel sem si, že když se od tebe budu držet dál budeš moct bát šťastná se svým vlastním Elijahem, beze mě."
"Kdo je Elijah?" o čem to mluví?
"Nataliin snoubenec. Vidíš, našla někoho kdo ji miluje a vezme si ji, ty můžeš taky." Řekne mi.
"Ale ten někdo nejsi ty... že?" Zeptám se.
Pár sekund uběhlo aniž by něco řekl.
Jeho výraz je zmatený a šílený jak se tahá za vlasy v poslední hodině. Za domy v ulici se začíná objevovat červená smíchaná s oranžovou na obloze a já se potřebuju dostat do domu předtím, než se všichni probudí a já tu budu v boxerkách a botách na podpatku.
"Nemyslím si." Povzdechnu si a nedovoluji si dál brečet před ním, dokud nebudu sama.
Harry stojí kousek ode mě s kompletně zmateným výrazem a já hledám Liamovo číslo aby mi otevřel dveře. Myslela jsem si že šel do Zaynova bytu jen aby se s ním mohl porvat, ale teď tu stojí a říká všechno co jsem potřebovala slyšet a najednou stojí potichu.
"Můžeš otevřít dveře?" zeptám se Liama když zvedne hovor.
Čekala jsem, že mě Harry zastaví, i když bych neměla, miluju ho. Vím, že dalších devět dní bude zase peklo.
Neudělal to. Jen tu stál když Liam otevřel dveře a já vešla dovnitř. Jen jednou jsem se otočila, ale on šel zpáty ke svému autu.
Chtěla jsem udělat to co vždycky dělám, ale on mi pro jednou naznačil že jsem idiot, že to dělám. Nesnažil se mi nic dokázat.
"Pojď, je zima." Řekne Liam a zavře zamnou dveře.
"On..." nevím, co mám říct.
Nechci svoje problémy házet na něj, jen před pár hodinami se vrátil z New Yorku a já nesmám být sobecká.
Vzal deku přehozenou přes židli a dal mi ji okolo ramen.
"Pojďme nahoru, než se vzbudí." Řekne a já kývnu.
Moje tělo je ztuhlé zimou a Harrym. Podívala jsem se na hodiny když jsem šla s Liamem po schodech nahoru, je za deset šest. Potřebuju si dát sprchu v deseti minutách. Bude to dlouhý den. Liam otevřel dveře pokoje a já zapla světlo když jsem šla dovnitř abych si sedla na kraj postele.
"Jsi v pořádku? Musíš být promrzlá." Zeptá se a já přikývnu.
Jsem vděčná že se neptá co to mám na sobě a proč.
"Jaký byl New York?" můj hlas přechází v monotóní v ten kdy zním, jako že se nezajímám.
Zajímám se o život mého nejlepšího kamaráda, jen teď nemůžu ukázat emoce.
"Jsi si jistá že o tom teď chceš mluvit? počká to." Řekne mi.
"Jsem si jistá." Pokusím se o úsměv.
Jsem zvyklá to dělat s Harrym, pořád to bolí, věděla jsem, že to příjde. Vždycky to tak bylo. Nemůžu uvěřit že odešel do Anglie aby byl daleko ode mě. Řekl, že si musel vyčistit hlavu.
Neměla jsem s ním být venku tak dlouho, neměla jsem ho poslouchat. Měla jsem ho nechat mě sem odvést a jí dovnitř. Slova, která řekl mě jen dělají zmatenější. Na moment jsem si myslela že řekne že vidí a chce budoucnost semnou, ale když na to přišla řada, mlčel a nechal mě odejít. Znovu.
Když připustil že mě chce vzít pryč do Anglie abych ho nemohla opustit... Vím, že se bojí věřit že ho někdo miluje a vím že takhle mu to dává smysl. Problém je, že to není normální věc. Nemůže po mě chtít abych se všeho vzdala a  odešla s ním do Anglie.
Je tu hodně věcí na kterých by měl zapracovat. Miluju ho, ale sebe miluji víc.
"Bylo to krásný. Miluju to tam. Daniellin byt je opravdu nádherný a její spolubydlící je hodně milá." Říká mi Liam.
Musí to být pěkné, mít nekomplikovaný vztah. Vzpomínky na Noaha a nekonečné hodiny sledování filmů mi probleskli hlavou, nikdy s ním nic nebylo komplikované. Ale možná to je proč Harryho tolik miluji. Vyzývá mě a máme mezi sebou hodně vášně. Přeju si, abychom spolu dokázali mluvit líp. Kdybychom mohli, třeba by to fungovalo.
"Takže se tam stěhuješ?" Ptám se.
"Jo, myslím. Ne dokud neskončí semestr, ale doopravdy chci být poblíž ní. Hodně mi chybí." Řekne mi.
"Vím, že jo. Jsem za tebe šťastná, opravdu."
"Omlouvám se, že ty a Harry..."
"Neomlouvej. Je to v pořádku. Já jsem. Musím být. Možná bych mohla jít do New Yorku s tebou." Usmívám se a jeho tvář se rozjasňuje úsměvem, který zbožňuju.
"Můžeš."
Pořád to říkám. Že jsem s Harrym skončila a pak se k němu vracím, je to nekonečný začarovaný kruh.
"V úterý si jdu promluvit s Christianem o Seattlu." Rozhodnu se v ten moment.
"Opravdu?"
"Měla bych." Řeknu mu a on kývne.
"Jdu se převléct, tak si můžeš dát sprchu. Uvidíme se dolů až budeš připravená."
"Chyběl jsi mi," Stoupnu si a obejmu ho tak pevně jak můžu.
Slza mi steče po tváři a on mě obejme zpátky ještě pevněji.
"Omlouvám se, jsem teď jen zmatená. Byla jsem od doby co vstoupil do mého života." Brečím a odtahuju se.
Mračí se ale nic neříká, když jde ke dveřím. Přehodila jsem si oblečení přes ruku a následovala ho do haly abych si mohla dát sprchu.
"Tesso?" Řekne když dojde ke dveřím jeho pokoje.
"Ano?"
"Jenom protože že tě nemůže milovat jak chceš, to neznamená, že tě nemiluje vším co má." Řekne Liam.
Zpracovávám jeho slova když zavírám dveře koupelny. Přetahuju si Zaynovo tričko přes hlavu když někdo zaklepá na dveře.
"Počkej, Liame, potřebuju sekundu." Zavolám a obtočím si tričko kolem těla.
Když otevírám dveře, není to Liam. Je to Harry, jeho tváře jsou mokré od slz a jeho oči jsou zarudlé.
"Harry?"
Jeho ruka mě mě chytí na zátylku a jeho rty se pohybují proti mým před tím, než se můžu začít bránit.

sobota 19. července 2014

Kapitola 177.

Přeložik Ewík


Harry’s POV:

„Nic zvláštního se poslední dobou nedělo. Tristan tady už skoro vůbec  nechodí, uvízl Steph v zadku.“ Jace si potáhne z jointa.

„Hmm“ loknu si piva a rozhlížím se po jeho podělaným bytě. 

Ani nevím, proč jsem sem vůbec přišel, ale nevěděl jsem, kam jinam jít, a určitě nemám v plánu vracet se zpátky do našeho bytu. Nemůžu uvěřit, že je Tessa se Zaynem, kurva. Liam nechtěl zavolat Tesse a přimět ji, aby se vrátila do domu mého otce, není důležité kolikrát jsem ho do toho zkoušel přinutit.  Je to kokot. 


Musím přiznat, že obdivuju jeho loajalitu vůči ní, ale ne, když mi stojí v cestě v něčem, co chci.

Liam řekl, že bych měl Tesse dovolit, at‘ si vybere jestli chce být se mnou nebo ne, ale sám dobře vím, co si vybere, teda, aspoň jsem si myslel, že to vím. Byl jsem nepříjemně překvapen, když pro ni přijel Zayn a ted‘ vím, že s ním strávila téměř celý víkend.

„Co je s tebou?“ ptá se mě Jace, dým marihuany  vydechne přímo na mě.  

„Nic.“

„ Musím přiznat, že jsem docela překvapenej, když ses dnes objevil v mých dveřích, obvzlášt‘ po tom, co se stalo naposled“ připomene mi. 

„Víš, proč tady jsem.“

„Vím?“ popichuje mě.

„ Tessa a Zayn. Vím, že máš o tom informace.“

„Tessa? Tessa Young a Zayn Malik?“ usmívá se.

středa 16. července 2014

Kapitola 176.

Přeložila Barča


"Je mi vážně líto, že tě tolik strčil," řekl mi Zayn, když jsem teplým hadříkem přejížděla po jeho tváři. Pokožka je rozřízlá a pořád krvácí, nemůžu to zastavit. 
"Ne, není to tvoje vina. Omlouvám se, nejspíš si budeš muset vzít prášek od bolesti," povzdechla jsem si a ponořila hadřík znovu do dřezu. 
Nabídl mi, že mě zaveze zpátky k Liamovi místo dívání se na filmy, jak jsme měli naplánováno, ale já k Liamovi nechtěla. Nechtěla jsem, aby se tam ukázal Harry a udělal tam scénu, protože by tam nikdo nebyl a neodvezl ho ode mě pryč. Nespíš tam teď je a ničí celý jejich dům. 
Bože, doufám že ne. 
"To je v pohodě. Vím jaký je, jsem jenom rád, že ti neublížil. No, ještě víc než doposud," povzdechl si. 
"Teď trošku zatlačím, takže to může bolet," varovala jsem ho. 

středa 9. července 2014

Kapitola 175.

Přeložila YukiShyme


Můj hrudník bolí, když sleduju Christiana jak ovíjí ruce okolo Kimberly a v láskyplném objetí stoupá z podlahy. Jsem za ni šťastná. Opravdu jsem. Jen je to těžké, sledovat někoho jak dělá něco co chceš, nehledě na to jak jsi za ně šťastný. Nikdy bych nechtěla aby jí zmizelo štěstí, ale je těžké sledovat jak ji políbil na obě tváře a jak jí navlíknul krásný diamantový prsten na prst.
Stoupla jsem si ze svojí židle, doufajíc že si nikdo nevšimne mé nepřítomnosti a odešla jsem do obývacího pokoje předtím, než moje slzy začali padat. Věděla jsem, že se to stane, že se zlomím. Kdyby tu nebyl, mohla bych to zvládnout ale je to příliš bolestivé, mít ho tu.


Přišel, aby se mi posmíval. Proč by tu jinak byl ale nemluvil semnou? nedává to smysl, vyhýbal se mi deset dní a pak se tu ukázal když věděl, že tu budu. Neměla jsem chodit, nebo jsem se aspoň měla sama odvézt, pak bych teď mohla odjet. Zayn tu nebude dokud... Zayn.
Zayn mě přijede vyzvednout v osm, teď je sedm třicet. Harry ho zabije. Doslova, pokud ho tu uvidí.


Nebo možná ne. Možná je mu to jedno.
Našla jsem toaletu a zavřela za sebou dveře. Chvíli mi trvá rozsvítit na dotykové obrazovce na stěně. Tenhle dům je pro mě moc moderní.

neděle 6. července 2014

Kapitola 174.

Přeložila Anett L. x
Zase prosíme o názory, s Yuki jste byly docela spokojené bych řekla, přispěje ještě jedním dílem, následujícím, a pak uvidíme. Užijte si díl Hx

Jedenáct dní.

Uběhlo jedenáct dní od doby, co jsem slyšela o Harrym a každá další vteřina bolí mnohem méně, než ta předchozí. Zaynova přítomnost rozhodně pomohla.

Dnes večer je slavností večírek u Christiana a bojím se, že když budu mezi známými tvářemi, určitě mi to připomene Harryho klepajícího na stěny, které byly postaveny. Bude stačit jedna malá trhlina a já už nebudu nadále chráněna.

Mám méně než patnáct minut na obléknutí se kvůli večírku. Mé vlasy jsou takové, jako vždycky, dolů a stočené ve volných vlnách, ale můj make-up je tmavší než obvykle. Sklouznu s mým náramkem po zápěstí, i když vím, že bych jej neměla nosit, cítím se bez něj nahá. Právě teď je částí mě tak, jako on je.. byl.

Šaty dnes vypadají ještě lépe než včera a jsem vděčná, že jsem získala zpět těch pár kilo, které jsem ztratila během prvních pár dní, kdy jsem skoro nejedla.

pátek 4. července 2014

Kapitola 173.

Přeložila YukiShyme x
Zdravím všechny, asi očekáváte jakési vysvětlení. Omlouvám se za děsný gap, myslela jsem, že to bude o prázdninách lepší, ale já teď nemám pomalu čas ani chodit ven s přáteli, každý druhý den jsem u doktora a domácí práce přibyly, protože si rodiče prostě řeknou "má prázdniny, nemá co dělat, bude dělat tohle a tamto" atd, a do toho se mi mísí zdravotní problémy, o kterých jsem vám už psala.
Dalším problémem je, že Katie mi v podstatě už docela dávno psala, že přestavují barák, nebo něco takového, takže na tom pracuje s rodinou celé léto, celé dny, a do toho právě přišly další zdravotní problémy, kvůli kterým také málem skončila v nemocnici a víte co? Většinou jsou naše problémy způsobeny stresem, a co je překlad Afteru? V podstatě jen stres.
Teď už jen zbývá třetí překladatelka, Peti. Ta nás tu svým způsobem zachraňovala, taky je už dospělý člověk, možná je více zodpovědná, problém ale je, že si sehnala novou práci, o které jsem se myslím už také zmiňovala, myslela, že to bude zvládat, ale zahltilo ji to tak moc,... Psala, že jí je to strašně líto, ale asi nás bude muset opustit, přece jenom, je dospělá a práce je důležitější. Možná, když se občas nějaký čas najde, pomůže s nějakými částmi, ale spíše od ní asi nic moc už nemáme čekat.
Tak a co tedy zbývá? Vlastně jsme na překlad jen 2, nemocné, přičemž jedna, až se uzdraví, má pracovat na novém baráku, tudíž jsem tu asi už jen já, Haniss, a mě to, abych řekla pravdu, už vůbec, ale vůbec nebaví a pokaždé, když se podívám na komentáře, ztrácím chuť už úplně. KROMĚ jednoho veeeeelice dlouhého komentáře u minulého dílu, určitě na něj mrkněte, protože ta holčina mi mluví přímo z duše!
Kdo sleduje náš twitter teda ví, že už to opravdu nedáváme, a jak pořád píšete, že se nám spoustu lidí hlásí na pomoc, hledáme teda nějaké dobrovolnice, co by byly schopné nám pomoct.A však tentokrát nebudeme překlady od nich kontrolovat a celé zase přepisovat, necháme to tak, jak to dotyčná napíše a vše bude jen na VÁS, čtenářích, vy je ohodnotíte a všechno. Tady je překlad jedné z nich, pokud má někdo zájem, napište nám na twitter (@AfterCZ_)
Děkujeme za trpělivost a pochopení.x

Zaynova ruka se okamžitě přesunula na moji tvář, na krku mi z toho naskákala husí kůže. Chytil mě za ruce aby mě na sebe posadil. Praštila jsem se kolenem do volantu, když jsem na něj přelézala a v duchu jsem si nadávala, že ničím tenhle moment. Nezdálo se ale, že by si toho nějak všímal, když mě objal okolo zad.
Jeho ústa jsou mi cizí, nejsou jako Harryho. Jeho jazyk se nehýbe stejně a nekouše mě do spodního rtu jako Harry.